ÚVOD
CÍLE PROJEKTU
PROJEKTOVÝ TÝM
EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHY
MONITORING BIODIVERZITY
VYUŽITÍ POLOPARAZITŮ
VÝVOJ SMĚSÍ
TECHNICKÉ NORMY
PROPAGACE
NAPSALI O NÁS
UŽITEČNÉ ODKAZY

Produkce osiva poloparazitů a jeho využití

(Pracovní skupina č. 2 - koordinátor doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D.)

Projektový tým připravuje ověřenou technologii produkce osiva poloparazitických rostlin rodu kokrhel. Osivo kokrhelů dosud není běžně na trhu dostupné, ale je známo, že tyto rostliny lze využít pro převod stávajících vysokých a hustých (produktivních) porostů trav na nižší a řidší porosty dvouděložných bylin, převážně s přízemní růžicí listů. V posledních dvou dekádách byl kokrhel experimentálně používán v Anglii ke snížení produktivity a podporu rozmanitosti vegetace luk i dálničních okrajů. Technologie se ovšem nerozšířila, a to díky slabému uplatnění používaného druhu, kokrhele menšího, na nových místech a vysoké ceně jeho osiva.


Naše pozorování však ukazují, že příbuzný kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus), původní druh české květeny (dříve plevel obilných polí), je schopen se ujmout ve většině typů trávníků. Navíc, kokrhel luštinec je bujně rostoucí druh s obrovskou produkcí semen, což dává dobré předpoklady pro komerční produkci osiva a velkoplošnou aplikaci technologie. V návrhu projektu je přislíbena registrace odrůd kokrhelů pro trh v roce 2018. Aby tuto podmínku bylo možno splnit, bylo zahájeno jednání s pracovníky Ústředního kontrolního zkušebního ústavu zemědělského (dále ÚKZÚZ) a vyseto osivo selektovaných genotypů kokrhele luštince (Rhinanthus alectorolophus) a k. většího (R. major) spolu s hostitelskou rostlinou jílkem mnohokvětým (Lolium multiflorum) do nádob pro realizaci DUS testů (distinctness, uniformity a stability).

Vzhledem k tomu, že množení osiva kokrhele dosud probíhalo v porostech třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), jejíž porosty jsou obtížně technicky upravovány pro výsevy, byl v září 2015 v Hladkých Životicích založen pokus s devíti kulturními druhy trav a čtyřmi druhy jetelovin Do těchto monokultur jednoduše připravitelných porostů byly v listopadu přisety oba druhy kokrhele. Velikost parcel je 4 m2 a pokus je založen ve třech opakováních. Cílem pokusu je zjistit, který hostitel nejlépe podporuje růst poloparazitických kokrhelů, a jeho porosty by tedy mohly sloužit pro komerční množení osiva. Dosavadní výsledky naznačují, že na 1 ha zemědělské půdy by bylo možné ročně vyprodukovat 400 – 500 kg osiva kokrhele luštince. To při současných cenách přípravy půdy, sklizně a čištění dává předpoklady, že cena osiva kokrhele by se mohla dostat na 80 – 100,- Kč za 1 kg, tedy na úroveň ceny kulturních trav.

Prakticky probíhá ošetření travního porostu kokrhelem následovně. Po podzimním výsevu 500 semen (tj. zhruba 2 g) na 1 m2 kokrhel během jedné až dvou následujících vegetačních sezón potlačí produktivní druhy trav, čímž nepřímo v porostu podpoří obzvlášť byliny s přízemní růžicí, které se napojení kořenových přísavek kokrhele účinně brání. Touto změnou druhového složení tak dojde k velmi významnému snížení celkové produkce nadzemní biomasy trávníků (až na polovinu). Protože kokrhel je jednoletá rostlina, je zcela závislý na svých hostitelích (tj. trávách), po jejich potlačení ustupuje z vegetace rovněž a otevírá tak prostor pro spontánní kolonizaci dalšími druhy rostlin. Současně uvolňuje živiny ze své biomasy pro nově příchozí druhy. Díky bohatému opadu na povrchu půdy a stabilizaci půdní struktury odumřelými kořeny trav nehrozí v mezičase před rozvojem dvouděložných bylin riziko zvýšené půdní eroze.





© 2016, Pavla Mládková